Největší a nejmonumentálnější české zátiší je datováno na listu papíru, který je součástí kompozice a z něhož vyplývá, že sova (sovice sněžní) byla zastřelena počátkem dubna 1862 v Niměřicích v boleslavském kraji. Niměřické panství patřilo rodině Thurn-Taxisů, spřátelené s Purkyňovými a malíř tam býval častým hostem. Zátiší, či spíše portrét ulovené sovy, vyvolalo ve své době nepříznivou kritiku a Jan Neruda, který nesouhlasil s malířovým věcným způsobem vidění, mu vyčetl "nedbalé přídavky". Dnes jej pokládáme za jedno z nejlepších děl českého umění především díky mistrovskému podání a barevné škále, která je více méně soustředěna do jednoho, stříbřitěbílého tónu. Purkyně nanášel barvu na plátno v tekutých pastách nebo hutnou špachtlí, seříznutou nožem, na povrchu potaženou tenkou lazurou. Malířským rukopisem vytvořil celou řadu rozličných látkových struktur, jež charakterizovaly například nejrůznější druhy peří tohoto u nás vzácného severského dravce.
百度翻译：http://fanyi.baidu.com
