Před odjezdem do Paříže vytvořil Brožík kompozičně i barevně velkolepý, polodivadelní, polohistorický portrét Julie Šamberkové (1847-1892) jako Messaliny z divadelní hry Adolfa Wilbrandta Aria a Messalina. Hra měla roku 1876 premiéru na scéně Stavovského divadla (v překladu Emanuela Bozděcha) a herečka v ní ztělesnila postavu Messaliny Valerie, třetí manželky římského císaře Claudia, pověstné svým prostopášným životem a milostnými dobrodružstvími. Když dokonce, za manželovy nepřítomnosti v Římě, uzavřela další sňatek s mladým senátorem, dal ji Claudius popravit. Krátce před vznikem Brožíkova portrétu zachytil ve Vídni Hans Makart slavnou Charlottu Woltrovou v téže oslnivé roli. Podobně jako u Makarta i u Brožíka šlo o hold umělkyni, s kterou jej spojovaly osobní kontakty. Světozor z roku 1888 uvedl: „Václav Brožík na počátku své skvělé dráhy umělecké těšil se neobyčejné přízni a podpoře této umělkyně a z vděčnosti namaloval její podobiznu v kostýmu Messaliny“. Po Julii Šamberkové převzala roli Messaliny další česká herečka Marie Pospíšilová. I té se dostalo v této úloze malířského zpodobení od německého malíře Viléma Beckmanna; obraz byl vystaven v roce 1890 v pražském Lehmannově salonu.
百度翻译：http://fanyi.baidu.com
