V aranžovaném žánrovém výjevu zachytil Grund návštěvu vznešeného páru v malířském ateliéru. Zatímco v pozadí za závěsem se odehrává běžný malířský provoz - tovaryš roztírá barvy, jsou zde připravena plátna napnutá na rámech - v popředí jsou nápadně zdůrazněny atributy odkazující na představu učeného malíře - sbírka rytin, glóbus, geometrické přístroje, busta antického filozofa. Také debata nad námětem předváděného plátna, na němž je zobrazen trpící Job meditující nad symboly umění, které mu přinášejí útěchu a naději, jasně poukazuje na roli intelektu v malířské práci. Na protějškovém obraze je naproti tomu více zdůrazněn podíl tělesné práce a řemeslné virtuozity. Autor se soustředil na zachycení různých sochařských činností vedoucích ke vzniku výsledného díla. Názorně ukazuje ateliérový provoz pod vedením mistra a kolektivní práci na zakázce s využitím přípravných kreseb a plastických modelů. Nejde ovšem o reálný výjev; stejně jako v předchozím případě Grund převzal základní kompoziční schéma a obrazové motivy z díla vlámského malíře Balthasara van der Bossche, který se námětům malířských a sochařských dílen věnoval opakovaně, a převedl je do klasicistní polohy. Malby je možno chápat jako alegorie Malířství a Sochařství, které jsou navzájem srovnávány v soutěži o prvenství mezi uměleckými obory zv. paragone.
百度翻译：http://fanyi.baidu.com
